Za rakovinu si moderní člověk může sám

Za rakovinu si může moderní člověk sám, staří Egypťané jí netrpěli

Masivní nárůst výskytu rakoviny, nemoci, která má ročně na svědomí životy miliónů lidí, je ovlivněn až moderním způsobem života. Dokazuje to studie, při níž byly prozkoumány mumie Egypťanů, kteří touto chorobou až na jednu výjimku vůbec netrpěli, a zkamenělin, u nichž po novotvarech taktéž není ani památky. Podle vědců to znamená, že rakovina lidi provází několik posledních stovek let. Její vznik podporují špatné stravovací návyky a znečištění životního prostředí.

Vědci přišli na to, že počet zaznamenaných výskytů rakoviny dramaticky narostl až s příchodem průmyslové revoluce, a to především u osob nižšího věku. Lepší porozumění kořenům nemoci by mohlo přispět k nalezení účinnější obrany proti ní. Studii publikoval časopis Nature Reviews Cancer a pojednání o ní ve čtvrtek zveřejnil Daily Mail.

„V dávných dobách se neprováděly chirurgické zásahy, důkazy rakoviny by tak měly být rozpoznatelné. Absence novotvarů u mumií však znamená, že tato nemoc byla velmi vzácná. Rakovinotvorné faktory se vztahují k obdobím, kdy byla společnost zasažena rozvojem moderního průmyslu,“ uvedl Michael Zimmerman, profesor z manchesterské univerzity, který se na výzkumu podílel.

Aby vystopovali důkazy o rakovině v minulosti, prošel Zimmerman se svým týmem historickou literaturu a prozkoumal fosílie a mumie. Přestože pod jeho mikroskopem prošly vzorky tkání stovek mumifikovaných těl starých Egypťanů, výskyt rakoviny objevil pouze u jediné. A to i přesto, že je dokázáno, že nádor se mumifikací uchová lépe než zdravá tkáň.

Vědci zároveň vyloučili předpoklad, že Egypťané rakovinou nemohli onemocnět zkrátka proto, že se dožívali příliš nízkého věku. U mumií se totiž nemoci, spojované s vyšším věkem jako například artritida, vyskytují v poměrně hojném počtu. Nádory se zřídkakdy vyskytují i u zkamenělin zvířat a předchůdců lidí. Při výzkumu tisíců kostí neandrtálců byl zaznamenán výskyt rakoviny rovněž pouze jednou.

Moderní doba - moderní nemoc 

Ve starých egyptských textech se sice píše o zdravotních problémech, které vykazují známky možné rakoviny, podle vědců však půjde spíš o malomocenství nebo zánět žil. Jako první definovali rakovinu jako samostatnou chorobu zřejmě staří Řekové, kteří rozlišovali mezi zhoubnými a nezhoubnými nádory. Experti se však domnívají, že tuto nemoc popisovali bez větších medicínských znalostí, a navíc její diagnostikování neznamená, že se vyskytovala ve větším počtu.

První komplexnější popis nemoci, jakožto i první operaci prsu zasaženého bujením tkáně, se odehrál v 17. století.

„V industriálních společenstvích je rakovina vedle kardiovaskulárních chorob druhým největším původcem úmrtí. V dávných dobách však byla velmi vzácná,“ uvedla Rosalie Davidová, další z členů výzkumného týmu, letos na onkologické konferenci v Británii.

„V přírodním prostředí se nevyskytuje nic, co by rakovinu mohlo způsobovat. Musí to tedy být nemoc zaviněná člověkem, kvůli znečištění ovzduší a změnám v našem stravování a životním stylu. Naše studie dává nemoci historickou perspektivu, můžeme určit docela přesně, jak často se na tuto chorobu umíralo, protože máme data z předchozího miliónu let, nikoli jen stovek. Tyto údaje nám dávají jasný vzkaz - rakovinu si způsobil člověk," vysvětlila Davidová.

Novinky.cz, 14. října 2010